pondělí 27. října 2014

Jak jsem byla v Simply good.

Krásné pondělí Vám všem!

Ačkoliv jsem své narozeniny měla už v létě, jeden z dárků jsem dostala až teď. Asi jsem musela být moc hodná, protože od své skvělé kamarádky jsem dostala kurz pečení v Simply good v Praze. Pokud tuto "firmu" neznáte, určitě se mrkněte na oficiální stránky tady.
Podtitulek názvu je "Vaše domácí pekařství", tudíž pokud Vás pečení nebaví nebo na něj nemáte čas, ale přesto by jste si k nedělnímu kafíčku dopřály nějakou dobrotu, byla tato firma založená přesně pro Vás. Stačí si na stránkách vybrat z té úžasné nabídky všemožných koláčů a dobrot (a že je z čeho vybírat!), objednat si Vámi zvolenou dobrůtku a pak už se jen těšit! Všechny podrobnosti o tom, jak vše funguje si můžete přečíst na výše zmíněných stránkách.
Jediná nevýhoda je, že tato firma rozváží jen po Praze a jejím blízkém okolí, takže my ostatní se můžeme opravdu jen kochat... Pokud ale míříte na výlet do Prahy, můžete navštívit kamennou prodejnu, kde najdete kromě výborných koláčů i pár jiných poctivých domácích výrobků. :)


Tolik asi okrajově a teď tedy k mým zážitkům. Já konkrétně jsem dostala kurz, kde jsme se učili připravovat frgály a hruškový krémový koláč (ano, čtete správně moravačka se jela do Prahy učit péct valašské frgály... :D ). Po příjezdu do výrobny, která je součástí rodinného baráčku a je skutečně malinká, jsme se seznámily s majitelkou firmy, paní Hankou Šemíkovou, která už od začátku působila neskutečně mile a vstřícně a na to, že se denně pohybuje mezi tolika sladkostmi musím říct, že je neskutečně drobunká a postavu by jí mohla závidět leckterá modelka. :D Paní majitelka nás úvodem seznámila s celou filosofií podniku, povykládala nám něco z jejich začátků a taktéž nás pohostila dobrotami vlastní výroby. Všechno bylo výborné, takže pokud jste z Prahy, určitě její pekárnu navštivte! No a pak už jsme dostali papíry s instrukcemi a recepty a pustili se do práce. Nejdřív nám dala své rady a triky na výrobu různých druhů těst a celkově rady ohledně pečení a taktéž se s námi podělila o tipy na nákup nejlepších surovin.


Domů jsem přijela sice po půlnoci, ale neskutečně šťastná a s těmi třemi krabicemi jsem si připadala jak Ježíšek. :D
I při samotném pečení byla paní majitelka neskutečně milá, trpělivá a neustále nás obohacovala svými zkušenostmi. Musím říct, že tak milého, usměvavého a vstřícného člověka jsem už dlouho nepotkala. Bylo úžasné vstřebávat tu pozitivní energii a ještě se u toho učit péct takové dobroty. ;) Celý kurz utekla jako voda a než jsme se stačili nadát, každá jsme měli před sebou své vlastní výtvory, které jsme si mohli odvézt domů.



Mé frgály, první je oblíbená kombinace mák+tvaroh+rozinky+povidla a druhý je jen tvaroh+povidla.
Celý kurz byl pro mě neskutečným zážitkem, kromě samotného pečení bylo úžasné poslouchat, jak to vše vzniklo a kolik úsilí bylo do vzniku této firmy vloženo. A jelikož to není není podnik, kde se vše vyrábí sériově a ve velkém, vždy dostanete koláč (nebo cokoliv jiného), co bylo dělané ručně, s láskou a z těch nejlepších surovin.
Nemůžu říct jediné křivé slovo proti této společnosti, paní majitelce, ani výrobkům, vše je prostě a jednoduše skvělé. Možná je přeji jen dobře, že nebydlím v Praze, protože to bych v té pekárně byla asi denně a na léto se mohla zamknout tak akorát do skříně...:D

A teď otázka spíše na čtenáře z Prahy, znáte tuto pekárnu, nebo je to pro Vás novinka stejně jako byla donedávna pro mě? :)
Pokud ano, která dobrota je Vaší nejoblíbenější?
Těším se na Vaše komentáře, protože jsem opravdu zvědavá! ;)

D.

sobota 11. října 2014

Dýňové cupcakes s tvarohovo-skořicovým krémem

Ahoj Všem!

Podzim už nám oficiálně začal a léto je pro tento rok v nenávratnu...
I když podzim nepatří mezi mé nejoblíbenější období, má i svá pozitiva. Mimo jiné se blíží Vánoce, což znamená co...?
Ano, správně, možnost využívat troubu ještě víc než obvykle a nikdo se na Vás nebude moci zlobit, protože cukroví k Vánocům prostě patří... :D Mimochodem, taky už přemýšlíte, co za nový druh letos vyzkoušíte nebo se budete držet oblíbené a osvědčené klasiky? :)
Další pozitivum je, že sezóna dýní je v plném proudu, a tak Vám dneska přináším recept na další dýňovou dobrotu, tentokrát v podobě oblíbených cupcaků.
Jsou roztomilé, snadné na přípravu, udělají paráda, ale hlavně jsou moc dobré!

 Už se mi daří vydlabávat srdíčka aniž bych to měla v úmyslu :D

Dýně+oříšky+skořice je ideální podzimní kombinace a myslím si, že se jí zavděčíte skoro všem.;)

Cupcaky jsou díky dýni krásně vláčné a krém není přehnaně sladký a hutný, prostě zn. ideál.

Inspiraci jsem tentokrát čerpala na úžasném blogu zde.

Dýňové cupcakes s tvarohovo-skořicovým krémem


Ingredience (cca 12 dortíků):
100g hladké mouky
95g polohrubé mouky
1 lžička kypřícího prášku do perníku
1/2 lžičky jedlé sody
1 lžička mleté skořice (můžete dát i víc)
1/2 lžičky koření do perníku
1/2 lžičky soli
113g másla
130g cukru krupice
1 sáček vanilkového cukru
2 vejce
180ml dýňového pyré (já měla dýňového pyré pouze 140ml, tak jsem použila ještě 40ml jablečného a taky se nic nestalo ;) )

Krém:
250g tvarohu (ne ve vaničce)
100g krémového sýra, nebo-li "creme cheese"
50ml smetany ke šlehání
1/2 sáčku ztužovače šlehačky
moučkový cukr + skořice dle chuti

+ něco na dozdobení (oříšky, čokoláda...)

Postup:

Do mísy dáme prvních 7 ingrediencí (mouku nejlépe prosejeme) a pořádně promícháme.
Ve větší míse si máslo s krupicovým i vanilkovým cukrem vyšleháme do pěny a postupně zašleháme obě vejce. Poté do vyšlehané pěny střídavě přidáváme směs mouky s kořením a dýňové pyré. Mícháme do té doby, než bude těsto krásně hladké.
Těsto rozdělíme do formiček a pečeme cca 20 minut na 180 stupňů.

V míse si vyšleháme tvaroh, krémový sýr a cukr, přidáme skořici podle chuti. Do smetany přidáme ztužovač, pořádně promícháme a nalijeme do tvarohové směsi, šleháme na vyšší otáčky dokud se vše krásně nespojí a nezhoustne. Krém si můžeme schovat na chvíli do ledničky.

Počkáme, až nám cupcaky úplně vychladnou a pak už jen zdobíme dle vlastní fantazie. :)





Tak to by bylo k dnešnímu receptu vše.
Teď mi můžete prozradit, jaká je ta Vaše oblíbená dýňový pochoutka, protože jsem toho názoru, že inspirace není nikdy dost! ;)

Přeji Vám krásný víkend,
D.


pondělí 6. října 2014

Green smoothie, aneb moje premiéra...

Krásné ráno všem!

Tak jsem taky podlehla. Je všude, všichni ho pijí... Když ho nepijete, jako by jste nežili!
Né dobře, zase tak vážně to nebude, ale přijde mi, že pokud je klasické smoothie populární, tak to zelené je populární dvakrát tolik.

Pamatuju si na svůj první pokus o smoothie. Bylo to jablečno-mrkvové a vůbec mi to nechutnalo. Tehdy jsem ještě měla starý mixér, tudíž mi v něm zůstaly jakoby hrudky, ale stejně mi vůbec nejelo... Druhý pokus byl v létě, tentokrát broskvové s jogurtem, ale opět mě to neohromilo a ani jsem to nedokázala všechno vypít, dělalo se mi lehce nevolno.


Tento víkend jsem se rozhodla do třetice všechno dobrého a s novým mixérem jít do toho znova. Tentokrát jsem se chtěla vyvarovat použití mléka. A tak jsem vzala na pomoc našeho známého strýčka Googla a začala hledat. Nejvíc se mi zalíbil recept zde. Pro začátek jsem chtěla něco jednoduchého, co nebude obsahovat milion ingrediencí. Bohužel jsem nesehnala čerstvý špenát, tak jsem byla nucena použít mražený, ale nebojte se, byl to listový, opravdu mě nenapadlo dávat tam špenátový protlak! :D

Tady je můj lehce upravený recept:
1x kiwi
1/2 mraženého banánu
2 kostky mraženého listového špenátu (příště bych dala jen jednu)
60 ml broskvového jogurtového nápoje
60 ml jablečného džusu
jedna lžička chia semínek, přidala jsem 4 lžičky vody a nechala nabobtnat
cca 5 kostek ledu

Ovoce nakrájet na kousky, přidat ostatní suroviny a rozmixovat do hladka. ;)


Ptáte se, jestli mi chutnalo? Překvapivě docela ano, jen jsem to asi přehnala se špenátem, mělo to takovou ostrou koncovou chuť. :D Na hustou konzistenci smoothie si budu muset asi zvyknout, ale myslím, že bychom si k sobě cestu najít mohli. Strašně ráda se kochám obrázky smoothie od různých lidí všude možně na internetu. A navíc nejen, že je to velmi zdravá pochoutka, ale taky způsob, jak do sebe dostat nějaké ty tekutiny atraktivnější formou, což velmi oceňuji, protože mám-li se přiznat, s dodržováním pitného režimu mám velký problém...!

Takže ano, je možné, že se tu časem zase nějaká ta smoothie inspirace objeví, už teď přemýšlím, jaké další dobroty zkombinovat. :)

Co vy a smoothie?
Budu moc ráda, když mi napíšete vaše oblíbené varianty! :)

Krásné pondělí,
D.

úterý 30. září 2014

A zase jeden dort

Krásné úterní ráno Vám přeji!

Dneska to bude spíše inspirativní článek. Já se Vám prostě musím pochlubit...:D Vím, že samochvála smrdí, ale jednou za čas se snad nic nestane.


Moje milá maminka slavila minulý týden svátek, a tak nějak mě popadla touha jí upéct dort. U nás v rodině takové ty klasické, pečené dorty moc neletí, vítězí nepečená, osvěžující klasika s ovocem. Jenže přiznejme si, tam se kreativně moc nevyřádíte. A tak jsem si dala za úkol vymyslet a sestavit si dort podle svých představ tak, aby byl lehký, ovocný a bez těžkých máslových krémů. Dort tedy není dělaný podle jednoho receptu. Recepty na korpus jsem si našla na internetu a zbytek jsem dala dohromady sama. :) Zároveň jsem hledala na internetu inspiraci na vizuální podobu dortu. Mou největší inspirací byl tento a tento dort. Zbytek jsem si opět domyslela a naplánovala podle sebe. ;) 


Teď bych Vám asi konečně mohla prozradit, jak jsem dort sestavila. Základem je hodně kakaový korpus, na něm je krém z tvarohu, zakysané smetany, šlehačky (kterou jsem dochutila pravým vanilkovým cukrem), malin a jahod, na něm je vanilkový korpus. Celý dort je potřený šlehačkou no a finální zdobení už vidíte. Můžu ještě prozradit, že růžový "marcipán" jsem si dělala sama. :)



Chuťově byl taktéž moc dobrý. Byl lehký, hezky vláčný a nebyl přehnaně sladký. :)



Tak co na něj říkáte? :)
Já musím říct, že tentokrát jsem byla se svým výtvorem maximálně spokojená. Dort sklidil u všech obrovský úspěch a já se nemůžu dočkat až budu mít opět příležitost k vytvoření dalšího originálního dortíku. :)

Mějte fajn den! 
D.

čtvrtek 21. srpna 2014

Voňavý parťák od Avonu

Krásný čtvrtek!

Tuhle vůni nebo chcete-li body spray jsem očichávala u kamarádky už x let zpátky a už tehdy jsem si ji zamilovala. Ani nevím proč, ale samotná jsem si ji nikdy neobjednala a tak mi udělalo velkou radost, když jsem jí dostala od zmiňované kamarádky k svátku.

(Spoiler: dneska vyjde najevo, jak moc "levá" jsem v popisování vůní. Sedím u stolu, neustále očichávám své levé zápěstí a snažím se vymyslet nějaký pravdivý a originální popis vůně...Ehm, jak to dopadlo si můžete přečíst o pár řádků níže, ale už teď Vám mohu sdělit, že mě z toho začíná bolet hlava... :D )


Osobně bych vůni zařadila do kategorie "sladké". Dále cítím hlavně švestku, ale i tu vanilku bych tam možná někde našla :D (nečekaně že...říkám, že tohle mi nejde :D) Každopádně mi to voní moc. Balení se mi taky líbí, je plastové a skladné, tudíž do kabelky ideální. Nevím, jak se pohybuje cena normálně, ale v akci se dá sehnat za nějakých cca 70 Kč, což si myslím, že je přijatelné. Jediné mínus je výdrž. Není to parfém, tudíž to nemůže držet hodiny a hodiny, ale kdyby to vydrželo vonět trošku déle, nezlobila bych se. Je fakt, že já na sobě vůně většinou moc necítím, takže těžko říct, jak to vnímá okolí, ale za tu cenu mi nevadí, že se musím stříkat častěji. Na léto mi to prostě přijde jako taková fajn osvěžující věcička do kabelky, která navíc krásně voní.

V nabídce je ještě několik různých druhů, za sebe mohu ještě doporučit granátové jablko s mangem, to voní taktéž moc hezky. ;)


Já se přiznám, že mám podobné body spraye moc ráda a už nějakou dobu mě láká vyzkoušet ony proslulé Victoria Secret. Nemáte zkušenosti s jejich nákupem na Parfums.cz? Mám pocit, že jsem někde četla, že některým lidem došly padělky parfémů a ta VS je tam celkem levná, takže budu moc ráda, pokud se se mnou podělíte o své zkušenosti s nákupem. ;)

D.

neděle 27. července 2014

DIY flower headband

Ahoj všem!

Netuším, kdy a kde jsem tyhle květinové čelenky viděla poprvé, ale od té doby mi nějak uvízly v paměti a já věděla, že potřebuji minimálně jednu. Jenže má cesta k této krásce samozřejmě nebyla bez komplikací...



1. Je fajn vědět, že na Ebay a celkově na netu je těch čelenek požehnaně, ale když přijdete do obchodu, realita je celkem jiná... Kde nic, tu nic... Já bláhová si myslela, že když na oficiálních stránkách H&M nějaké mají, automaticky je budou mít i v obchodě, ale to né, naše H&M je totiž asi sto let za opicema a půlku věcí, které někde vidím, u nás prostě nenajdete...

2. Jdu do Bijou Briggite a vítězoslavně jásám, když vidím záplavu kytiček na jedné z poliček... Opatrně ji zvedám, zkouším a tetelím se blahem... Jenže pak se podívám na cenovku a nestačím se divit...To jako vážně chtějí za pár umělých kytek a obyčejnou čelenku tři stovky?! Tss... Nedám! Za takovou věc opravdu ne...


3. Jenže mi to prostě pořád nedalo a svou vysněnou čelenku ne a ne dostat z hlavy... Už ani nevím, kdy přesně mi to docvaklo, ale od té doby, co mě napadlo si ji vyrobit doma to šlo ráz na ráz...Už jsem letěla do květinářství, hned na to shánět vhodnou čelenku, no a večer už mi říkala paní... :)

4. Kytičky měla paní v květinářství jako "zbytkové zboží" a chtěla po mně pouhých 35 Kč, čelenka stála tuším 30 Kč, lepila jsem to normálně lepidlem Pattex (s tavicí pistolí by jste si asi ušetřily čas i nervy, ale jsem živoucím důkazem, že bez ní to jde taky) a celá čelenka mě (když nepočítám to lepidlo) vyšla na 65 Kč! Ušetřila jsem víc jak dvě stovky, navíc jsem si ji mohla udělat podle sebe a ještě mám jistotu, že nepotkám nikoho v té samé...Náklady? Minimální. Spokojenost? Naprostá! A jsem si jista, že u jedné nezůstanu. ;)


A co mě velmi potěšilo... To jsem si s ní takhle poprvé vyrazila mezi lidi a kupovala jsem si jízdenku na nádraží... No a paní za přepážkou mi podala lístek s komplimentem k mé nové nádheře. A to mě ta paní na tom nádraží vídá velmi často a nikdy mi nic takhle nepochválila, tudíž jsem ji tentokrát asi opravdu zaujala a její kompliment mi udělal velkou radost... :D

Jak se vám trend těchto květinových čelenek líbí? Měli by jste odvahu s ní vyjít mezi lidi?

Krásnou neděli, já jsem dneska na cestách :)

pondělí 14. července 2014

Jablečno-mrkvový chlebíček

Krásné pondělní ráno!

Celkem dlouho jsme tu "spolu" nic nepekli, a tak to dneska rychle napravíme! :) Tentokrát nebudeme potřebovat žádné neobvyklé suroviny, ale klasiku, kterou většinou doma všichni máme. Recept je to velmi snadný, ale přesto moc dobrý a hlavně poměrně rychlý, tudíž Vás nemůže rozhodit ani situace, kdy Vám někdo zavolá, že by se za dvě hoďky rád stavil na návštěvu a vy zrovna nemáte nic napečeného. ;) Původní recept jsem převzala z mimibazaru, jen jsem si ho trošku upravila po svém.

























čtvrtek 5. června 2014

Limetkový koláč

Krásné čtvrteční ráno!

Léto se kvapem blíží a s ním i chuť na lehké a osvěžující dezerty (aspoň tedy u mě). Tenhle jsem našla, když jsem listovala Apetit kuchařkou. Je strašně jednoduchý, nepoužijete při jeho přípravě troubu a přitom chutná skvěle! A ještě jedna dobrá zpráva, dámy, troufám si říct, že pokud ho nesežerete nespapáte celý, rozhodně po něm nepřiberete, aneb ať žije blížící se plavková sezona! :D
 



 A teď konečně k receptu. Oficiální recept je zde, ale já si dovolím ho sem napsat taky.

Ingredience:
  • 150 g sušenek (například Club), já použila červené rodinné Bebe
  • 50 g másla
  • 1 lžíci práškové želatiny (nepleťte si s dortovým želé!)
  • 2 citrony nebo větší limety (já měla limetky)
  • 450 g sýra cottage
  • 150 g zakysané smetany
  • 3 lžíce moučkového cukru
  • lístky máty, meduňky, případně  šlehačku na ozdobu
Postup:

1. Rozdrobíme sušenky na jemno. (Já je utloukla paličkou na maso... :D) Rozpustíme si máslo a smícháme důkladně se směsí. Přiznám se, že jsem trošku másla pro jistotu přidala, protože jsem měla obavy, aby to drželo pohromadě, ale možná by to ztuhlu i bez toho. Vzniklou směs pečlivě napěchujeme na dno dortové formy (já mám tuším 23 cm). Neděste se, že to nepůjde úplně hladce, směs je zkrátka poměrně sypká a "umačkat" ji chvilku trvá. ;) Jakmile budete mít hotovo, dejte formu tak na 15 minutek do ledničky. Sušenkový základ tam krásně ztuhne.

2. Do misky si dáme cottage sýr. Já měla dvě balení a tuším, že mi 50 g chybělo a tak jsem to dorovnala zakysanou smetanou, která mi pro změnu přebývala a nic se nestalo, takže kvůli takové trošce nemusíte kupovat balení cottage navíc. ;) K sýru a smetaně přidáme cukr a šťávu z jedné limetky. Radím ale přilévat šťávu postupně a radši neustále ochutnávat, každý máme jiné chutě a každá limetka je jinak veliká. Totéž s cukrem, já tam dávala trošku víc jak tři lžíce, zkrátka to dochuťte tak, aby vám to chutnalo. ;) Želatinu namočte na 5-10 minutek do 150 ml studené vody, počkejte, až nabobtná a mírně ji ohřejte, aby se rozpustila. Poté ji nalijte ke zbytku směsi a pořádně promíchejte.

3. Směs nalijte na připravený a ztuhlý sušenkový základ a dejte ztuhnout do lednice. Já to připravovala večer a nechávala přes noc, ale v receptu píší, že by měly stačit 2-3 hodinky. ;)

4. Teď už stačí jen nakrájet, dozdobit (v mém případě kromě limetky ještě javorovým sirupem, který na tom byl mimochodem moc dobrý) a samozřejmě co? Správně. Sníííst! ;)

 


sobota 8. března 2014

Mrkvové taštičky s povidly

Krásné sobotní slunečné odpoledne!

Pokud máte rádi povidla a jednoduché recepty nebo vám zbylo pár mrkví a nevíte, co s nimi, čtěte dál, protože dnešní recept bude přesně pro Vás.

Seznam ingrediencí nebude dneska nijak dlouhý:
1x Hera
200g nastrouhané mrkve (najemno)
400g polohrubé mouky
1x prášek do pečiva
povidla

Postup:
Všechny ingredience kromě povidel si dáme do mísy a vypracujeme těsto.


Poté si ho vyvalíme cca na 3mm silný plát (samozřejmě podsypáváme hladkou moukou, aby se těsto nelepilo) a vykrajujeme kolečka, které následně plníme povidly.




Jelikož nejsem vlastníkem takového toho chytrého vynálezu na taštičky (víte, co myslím, že jo :D ), placičky přehnu a ručně jim pomocí vidličky vytvořím hezký vroubkovaný okraj.


Pečeme na 170-180 stupňů, cca 11-15 minut, každá trouba peče jinak, ale až budou hotové, poznáte to. ;)


A máme hotovo! :)




Jednoduché, co říkáte? :) Taštičky jsou výborné jak po vytažení z trouby, tak na druhý den. Těsto je krásně křehké a není sladké, tudíž ho povidla, která jsou naopak sladká až až krásně doplní a společně tvoří super dvojku. :) Já si je zamilovala hned po prvním upečení a nikdy neskončím jenom u jedné.(Většinou se od nich musím držet dál, protože jinak to dopadne tak, že jich sním až moc a můj žaludek mi za to není příliš vděčný... :D.)

Znáte tento recept? Pečete nějaké svoje oblíbené taštičky, které by jste mi doporučili? Pokud je zkusíte, určitě mi dejte vědět, jestli chutnaly, budu moc ráda! :)


sobota 18. ledna 2014

Tarte au citron meringueé

Krásné sobotní ráno všem!

Konečně je tu víkend, poslední dva týdny je to díky blížícímu se konci pololetí ve škole celkem náročné... Ale konec řečí o škole, víkend je před námi a s ním zasloužený odpočinek! :)

Dneska vám přináším tip na dobrotu, kterou můžete zkusit upéct, pokud budete mít chuť něco kuchtit nebo vás začne honit mlsná. :) Já tento koláč pekla minulý týden. Měla jsem v sobotu strašnou chuť aspoň na chvíli ovládnout kuchyň a vyzkoušet něco nového. Všechny naše osvědčené recepty mi najednou přišly strašně nudné a všední, a tak jsem začala prohlížet různé foodblogy, co jsem zrovna našla a hledala něco, co by mě zaujalo a zároveň to nebylo až tak náročné na suroviny. Z několika vybraných adeptů zvítězil tento. Mimo toho, že jsem našla další skvělý recept, našla jsem i další skvělý foodblog. Poslední dobou jsem čtením foodblogů skoro posedlá! Tolik dobrot, co tam najdete...Mít neomezený rozpočet a spoustu volného času, tak týden nevylezu k kuchyně...:D


Ale zpět k receptu. Psát vám ho sem nebudu, celý recept i s postupem najdete v odkazu výše. Tady je
jen pár mých postřehů z pečení:

  • nemám formu na koláč, ale v pohodě se to dalo zvládnou i s klasickou dortovou, já ji mám z IKEY (vím, že se to nemá skloňovat, ale když mě to pak přijde strašně divné...:D ), okraje jsem udělala cca 5 cm vysoké a bylo to tak akorát.
  • těsto jsem spíš než vyválela, tak rovnou vmačkala do formy, respektive trochu jsem ho rozválela, ale pak jsem to stejně doladila pomocí prstů, hlavně ty okraje
  • po smíchání všech surovin na krém se vám může zdát, že se vám to máslo zdrclo, ale nebojte, až se to pořádně zahřeje, všechno se krásně rozpustí a krém bude úplně hladký
  • poté co jsem na základ nalila krém, oddělala jsem bok formy a s tím sněhem jsem to pak pekla bez něj (pro lepší manipulaci jsem celý koláč i s tou spodní částí formy přendala na plech)
  • a poslední poznámka, která ale bude dost individuální... v původním receptu to stačí péct s tou sněhovou čepičkou deset minut, já to ale pekla minimálně 20, možná i víc... to si musí každý pohlídat sám, hold každý mám jinou troubu, v receptu máte napsané, jak poznáte, že je to hotové. (Nemyslete si, že se vám ten sníh opravdu ani nepohne...alespoň mně se pořád trošku hýbal, ale jsem si skoro stoprocentně jistá, že upečené to bylo tak akorát...to musíte prostě sami vyzkoušet a vychytat. ;)

upečený základ+krém



Tak na závěr bych asi měla napsat své dojmy, že ano...:D Mám-li to vyjádřit jedním slovem, tenhle koláč je prostě ÚŽASNÝ! Není vůbec přeslazený, naopak je příjemně kyselý a tím pádem lehce osvěžující. Je to rozhodně dobrá změna oproti klasickým sladkým dezertům. Né, že by nebyl vůbec sladký, to ne, ale všechny chutě mi přijdou skvěle vyvážené. Skvělý byl jak čerstvý, kdy krém nebyl ještě úplně ztuhlý, tak pak vychlazený z ledničky.

Všem ostatním, včetně návštěvy, taky moc chutnal, takže vám ho můžu s naprosto čistým svědomím doporučit, věřím, že nebudete zklamaní. :)

Znáte tento francouzský koláč nebo byl pro vás stejně jako pro mě doposud neznámý?
Vyzkoušíte ho? Pokud ano, určitě mi dejte vědět, jak vám chutnal! :)

Krásnou sobotu!

středa 8. ledna 2014

Vařila myšička kašičku... aneb tip na výbornou ovesnou kaši

Ahoj všem!

Dneska se s Vámi chci podělit o tip na skvělou snídani/oběd/večeři, prostě jídlo, na kterém jsem poslední dobou trošku závislá...:D Teď si určitě řeknete, proboha, ovesná kaše...někdo ji má rád, někdo ji nesnáší a někdo třeba nikdy nevyzkoušel... i tací jsou mezi námi lidé. :)

Já znám tuto, pro mě dobrotu, už od mala. Mamka nám ji vařila a vždy smíchala s nastrouhaným jablkem a banánem. Do nedávna mi stačila a chutnala ta její verze. Jenže poslední dobou byla na můj žaludek moc těžká a vždycky mě po ní bolelo břicho a nebylo mi dobře, jednoduše řečeno jsme si nějak přestaly rozumět, ač mi stále velmi chutná. :)

A tak začalo pátrání po nějaké jiné verzi a na první pohled mě zaujala tato a musím Vám říct, že to byla láska na první ochutnání...:) Z receptu jsem si vzala jen základní recept na kaši, takové ty pamlsky a dobroty navíc si kombinuji sama. :)

Zde je tedy základní recept na kaši:

30 g ovesných vloček (lepší jsou takové ty jemné, dobré a levné mají v LIDLU ;) )
120 ml mléka
100 ml vody
1x banán (čím zralejší, tím lepší)

Postup:
Mléko, vodu a vločky odvážíme do kastrolku, přivedeme k varu, poté přidáme nadrobno pokrájený banán, šleháme metličkou a vaříme do té doby, než se banán rozpustí. Kdo chce, může vařit kratší dobu, pak tam zůstanou drobné kousky ;). Já tam většinou přiliji ještě trochu mléka, protože mám ráda, když je kaše řidší, ale to je na každém, co mu víc vyhovuje a chutná. :)


Nic složitého, co říkáte? Do hotové kaše si už můžete přimíchat v podstatě cokoliv vás napadne a chutná Vám :) Mojem zatím nejoblíbenější kombinace je nakrájet si do ní kompotované broskve, posypat strouhanými vlašskými ořechy a polít medem...I kdyby jste mě o půlnoci vzbudili, tak na to budu mít děsnou chuť...:D Dalším "důkazem" toho, jak moc mi chutná je, že si kvůli ní přes týden nejsem líná přivstat, pohnout si se všemi ostatními ranními úkony a to jen abych si mohla uvařit snídani (pro představu, brzo činí ve 4:20...:D ). Ale nebojte, příprava Vám zabere max 10 minut, já musím vstávat hodně brzo i kdybych tu kaši nevařila...to jen abych Vás tím čase nevyděsila...:D


Možná si říkáte, v čem je pro mě tak rozdílná...Mamka kaši vaří z  mnohem většího množství vloček a používá pouze mléko...Tím pádem je kaše hustší, hutnější a je v ní větší koncentrace vloček a to mému zažívání asi vadí a potom je mi po ní zle. Tato si právem říká šlehaná, protože je opravdu lehká, nadýchaná, ale přesto sytá. Když mamka poprvé viděla to malé množství vloček, ze kterého chci vařit, říkala, že to mi nemůže stačit a bude toho strašně málo...ale omyl! Já z toho mám plnou misku, jak můžete vidět na fotkách. :)

Pro spoustu z vás třeba nebude tento recept žádnou novinkou, ale vím, že rodina od rodiny se ty recepty liší a třeba zrovna tenhle neznáte a zachutná Vám. Pro mě je to teď ta nejlepší snídaně a jelikož se dá ozvláštňovat spoustou věcí asi mě ještě nějakou dobu neomrzí...:D

Mimo jiné je to zdravé jídlo a navíc velmi vhodné k snídani, protože Vás zasytí na dlouhou dobu. :)

Co vy? Znáte/neznáte, máte rádi/nemáte? :) Pokud máte třeba svůj oblíbený recept, můžete se o něj se mnou podělit v komentářích, budu moc ráda. :)

Krásnou středu!

sobota 4. ledna 2014

Housky podle Dity P.

Krásné ráno Všem!

Dneska pokračujeme v sérii článku Pečeme!, ale tentokrát poprvé "naslano". Abych to nějak uvedla...To jsem si jednou takhle pozdě večer projížděla Instagram no a to by bylo, aby tam na mě zase něco "nevybaflo"...Přesněji řečeno tato fotka. (Kdo neznáte Káju  z blogu Plumfoolery, tak to hned napravte, jelikož o hodně přicházíte! ;).)

No jako...řeknu Vám to asi takhle, sliny se mi začali sbíhat jak bernardýnovi...:D Pak jsem si přečetla komentáře a zjistila, že je to dle receptu Romana Vaňka. Někdo další tam ale zmiňoval, že zkoušel housky od Dity P., kterou můžete znát z Albert magazínu a tuším, že teď má dokonce nějaký svůj pořad na ČT1, a že byly taktéž výborné...No a přesně v tu chvíli bylo rozhodnuté, že je musím někdy zkusit. To někdy nastalo zhruba o 5 dní později. Na internetu jsem si našla recept, konkrétně zde, no a pak se pustila směle do pečení. :)

Recept jsem dodržela až na to, že jsem pak přidala ještě trošičku mléka navíc, protože se mi to zdálo moc husté. První plech jsem nechala péct cca těch 30 minutek, druhý trošičku déle, housky pak byly křupavější, ale to je jen na Vás jak moc je chcete mít vypečené.;)





No musím konstatovat, že byly fakt dobré. Chutnala jsem sice jen půlku jedné pletýnky a to skoro hned po vytažení z trouby, protože pak jsem šla pryč, ale má milovaná rodinka je zvládla sníst na večeři skoro všechny a ještě jsem se dočkala pochvalných komentářů, takže věřím, že byly dobré i zastudena... :D

Doufám, že jsem aspoň někoho z Vás navnadila a vyzkoušíte je. Pokud ano, určitě mi dejte vědět dole v komentářích, jak se povedly a jak Vám chutnaly, budu moc ráda. ;)

Krásnou sobotu!